Jak přesvědčit rodiče, aby mi věřili?

Mám velice podobný problém...kluka od sebe 180 kilometrů a nevěřící rodiče,kteří mě za ním odmítají pustit Chodíme spolu už 2 roky a vidíme se jen přes ICQ nebo SKYPE...když to samé prožíváš,tak asi víš,jak je těžké říkat mu pořád dokola,že nemůžeš,protože...a pořád dokola

Holky,vím přesně jak vám je

Mám kluka Petra,který bydlí v České Lípě a já bydlím v HK...dělí nás skoro dvě stovky km... Mě je 16 a on je ke všemu o 3 roky mladší...nikdo našemu vztahu nevěří,ale my dva ano,naši kamarádi,které jsme si navzájem představili,nás také podporují...

Jenže!...jsou tu moji RODIČE...jelikož jsem starší,je na mě abych se tam za ním nějak dostala,ale oni mě pořád odmítají poslouchat! Můžu je prosit jak chci,nevidí,jak moc mě to bolí,když ho nemůžu vidět po těch 9 měsících ani JEDNOU třeba jen na JEDEN DEN!

...už nevím,jak dál

Vztah na dálku jsem nikdy neměl...nezvládl bych to a nevěřím tomu

Ale můj nejlepší kámoš chodí se svojí holkou už rok a ještě se ani jednou neviděli...PROČ?...protože ona má rodiče,kteří jí nechtějí pustit...

Jsem matka skoro 17-.leté dcery Anety.

Před 7 měsíci se zamilovala do kluka,který bydlí 190 kilometrů od nás.Už od začátku jejich vztahu mě prosí,abych jí to pomohla nějak zařídit,aby se mohli vidět.Já,jakožto milující matka,mám o ní strach.Ale na druhou stranu vidím,jak jí to trápí.

Stále jí to zakazuji,poslouchám nadávky,hádáme se kvůli tomu...mrzí mě to,ale strach o vlastní dítě je silnější.

Milá Magdo,přesně vím,o čem mluvíte.

Má dcera je zamilovaná do mladšího kluka (je mezi nimi 2-letý rozdíl).A i když už se rozešli,byla jsem ráda,že jí to přešlo.Ale teď se dali zase dokupy a ona už zase žadoní,že by za ním chtěla jet.Samozřejmě že o tom nechci ani slyšet,přeci jenom ona je dívka a nesluší se,aby dívka jela za chlapcem,ale navíc je sama ještě dítě (je jí teprve 16 let a tomu chlapci bude 15).

Ona si myslí,že jí nevěřím,ale to není pravda.Jen mám o ní strach...Přesto ale vím,že ona nepřestane prosit,budeme se dál hádat a já jí snad jednou vyhovím a za tím chlapcem jí pustím...

MILÉ MAMINKY

...zcela plně chápu VÁŠ STRACH O VAŠE DCERKY...ale! Přeci jenom,my jsme také byli mladé,zamilované a hloupoučké No přiznejme si to,nebyli jsme jiné

Moje dcera Zuzka (letos v srpnu jí bylo 16) je až po uši zblázněná do kluka,který bydlí 150 km daleko.Chodí spolu od září minulého roku a ona mě celý rok prosila,abych jí tam pustila...

...jako vy jsem se bála...ALE SVÉ DCEŘI VĚŘÍM...nakonec jsem jí to domluvila a jela tam! Sice jen na pár hodin,ale to štěstí,které jsem jí viděla v očích když se vrátila...mi za ten strach stálo!

...teď v lednu jí pouštím znova 150 kilometrů...říkejte si,že jsem blázen,ale pro štěstí své dcery bych se rozkrájela.

VĚŘTE SVÝM DĚTEM A POMOŽTE JIM SPLNIT JEJICH PŘÁNÍ...od toho jste mámy!

Souhlasím s paní Klárou

Také jsem se šíleně bála,když jsem letos o prázdninách domluvila auto se svým bratrem a pouštěla jsem jí do 250 km vzdáleného města,aby byla jeden jediný den se svým přítelem.Je jí 15 let.

Ale dokázala mi,že jí můžu věřit.Proto jí tam v blízké době pustím znova

Je mi 16 let.

Už 10 měsíců mám přítele,který je o 2 roky mladší a ještě k tomu 170 km ode mě.

Naši mi nevěří,hlavně mamka Nechce se o tom se mnou bavit,vůbec jí nezajíma,že bych tam chtěla jet,že mi na tom moc záleží...

...vůbec,spíš se jen hádáme kvůli tomu

...MOJI RODIČE MI NEVĚŘÍ...

Říkají,že mají strach A JÁ JE CHÁPU...ale oni by mohli pochopit,že JEDEN JEDINÝ DEN v celém roce...jak málo to pro někoho je,ale pro mě a pro Petra (mého kluka) by to byl ten NEJKRÁSNĚJŠÍ DÁREK K VÁNOCŮM

Je mi 39 a mám 16-letou dceru.

Letos se mi svěřila,že má kluka zdaleka a že by potřebovala moji pomoc.Jsem přece matka a když vidím,že moje dítě něco trápí,snažím se mu pomoct.Když na mě vyrukovala,že by chtěla odjet do 180 km vzdáleného města,myslela jsem,že si ze mě dělá legraci.

Pár dní na to jsem zaslechla,jak si s někým volá přes PC...a tak šťastnou,jako v té chvíli jsem jí snad neviděla.Přiznala se,že s tím klukem chodí už 5 měsíců a že by ho toužila vidět.

Ten den,kdy jsem jí pouštěla byl pro mě nekonečný.Ale když se večer vrátila a já viděla tu nejšťastnější dívku na světě,pochopila jsem,že jí můžu věřit a pustit jí tam znova...

...MAMINKY VĚŘTE!

Moje dcera je mladá,prvním rokem na střední,ale už je velice rozumná.Máme spolu dobrý vztah,který se ale kazí tím,že jí odmítám pustit za jejím přítelem,který bydlí 200km...

...ale když vidím,že ona miluje jeho (a máma to na svém dítěti pozná) a že on miluje jí,letos k Vánocům jí chci dát speciální dárek...POJEDE ZA NÍM!

CHÁPU VŠECHNY MAMINKY,KTERÉ TOTO ZAŽÍVAJÍ...JÁ TAKÉ...MOJE DCERA JE ZAMILOVANÁ DO MLADŠÍHO KLUKA A ŽÁDÁ MĚ O TO,ABYCH JÍ ZAŘÍDILA CESTU ZA NÍM...PŮL ROKU JSEM ODOLÁVÁLA,HÁDALA SE S NÍ,ALE TEĎ NA VÁNOCE SE JÍ CHYSTÁM ŘÍCT,ŽE HNED PO NOVÉM ROCE SE POKUSÍM JÍ TO NĚJAK DOMLUVIT,ABY TAM JELA...JEDEN DEN PRO NÍ BUDE VŠECHNO...VĚŘÍM TOMU,VY,MAMINKY,BYSTE MĚLI TAKÉ

to mate vsici dobry... me by tam mama nepustila ani kdby videla ze sem stastna... vubec se ji na to bojim zeptat, furt mi jenom nadava jakka jsem krava, ajak jsem knicemu...vubec ji nezajima jak se citim... posledniho kluka co sem mela (asi pred pul rokem) tak sem ho vazne vazne moc milovala a ona mi naridila at se s nim rozejdu. prej je to ztrata... ted amma jinyho, ale uz ho nemama tak stjne rada a ten predtim mi to nechche odpustit... :\( nenavidim ji za to vsechno... misto aby po chopila ze sou dulezitejsi veci nez mit neustale ukizen v pokoji... neorzumi mi vubec... :¨( uz ji radsi o nicem nerikam ale nenavidim ji... furt mi jen nadává a já z toho mám akorát trauma x((((

Ahoj. Nudím se, tak jsem se rozhodla něco napsat . No jo je mi jenom 13 let, ale stejně se chci podělit o svou "odpvěd", no říkejte tomu jak chcete . Víš sorry, ale já bych asi postupovala stejně jako tvoje rodiče . Mají o tebe strach, tak co je na tom tak hrozného! ... Můžu se zeptat, vy jste se seznámili přes internet? Když jo, tak se nediv že tě rodiče nechtějí pustit, nikdy nevíš kdo a co všechno se za obrazovkou skrejva :/. Ale ikdyby jste si už třeba i volali přes mobil nebo tak něco, tak to může být i nějaký sprominutím pedofil apod... Ale když ho opravdu tak strašně moc miluješ, že by jsi bez něho ani nedokázalo žít ani pít a ve všem by jsi ho podporovala a jseš si jistá že to je ten samý coo ty, nikdy by ti neublížil prostě NIC, tak to nevzdávej a pokus se to rodičum nějak vysvětlit . A když to nák trochu víc nepůjde, tak at přijede on za tebou, nbo neím co . Řeknu jenom toto: když si se jistá, že to má cenu a že to k něčemu bude tak to NEVZDÁVEJ, jen tehdy to vyjde . Hodně štěstí ...